Braňte se větru i dešti aneb třetí vrstva v systému oblékání

V minulých dílech Školy oblékání jsme si podrobněji představili první a druhou vrstvu. Dnes se tedy budeme věnovat svrchní vrstvě. jacket-698808_640

Řekli jsme si, že první vrstva bývá nejčastěji označována jako sací, transportní. Jejím úkolem je odvod vlhkosti v kapalném skupenství od pokožky. Druhá vrstva bývá označována jako izolační a slouží k zamezení ztráty tepla.

Třetí (svrchní) vrstva chrání před nepříznivými vlivy počasí (déšť, sníh) svou nepromokavostí. Zároveň je prodyšná, takže brání izolační vrstvy před akumulací vlhkosti zevnitř. A navíc poskytuje dostatečnou ochranu proti větru. Mezi materiály používanými pro třetí vrstvu jednoznačně kralují ty syntetické. Nejčastěji se vyskytují s funkční vrstvou – membránou nebo zátěrem.

Dělení podle konstrukce

Podle konstrukce můžeme všechny materiály rozdělit na dvouvrstvé, třívrstvé či dvouapůlvrstvé.

Ve dvouvrstvé konstrukci je funkční vrstva pevně spojena se svrchním materiálem a zevnitř bývá chráněna volnou (nejčastěji síťovanou) podšívkou. Takový oděv je měkčí a samotný materiál lehčí, ale celkovou hmotnost výrobku pak doplní podšívka. Pro někoho může být oblečení s podšívkou pohodlnější, někomu však může volná podšívka vadit, protože o ni zachytává. Každopádně jsou dvouvrstvé konstrukce na ústupu a používají se spíše pro městské nebo obecně volnočasové aktivity.

V outdoorovém oblékání již převažují konstrukce třívrstvé, v nichž je funkční vrstva pevně umístěna mezi svrchním materiálem a podšívkou. Třívrstvá konstrukce je jednodušší na používání – tvoří jednu slupku a nikde nepřekáží žádná podšívka. Moderní materiály jsou navíc velmi lehké i při vysoké míře mechanické odolnosti. Bez problémů si dnes můžete pořídit třívrstvou bundu s hmotností pohybující se kolem půl kilogramu, a přitom se nebude jednat o žádnou „šusťačku“. Důležitým argumentem pro třívrstvý materiál je i fakt, že pevně nalaminovaná podšívka mechanicky chrání zátěr či membránu. To je důležité především pro „tvrdé“ zacházení s oblečením (použití s batohem, nejrůznější přezky atd.). Na druhé straně nikdy nezapomeňte na to, že se jedná jen o látku, nikoliv o pozinkovaný plech. Při troše smůly proříznete nebo prodřete cokoliv. Mylný je pak argument: „Jsem si myslel, že za ty peníze to něco vydrží.“

Na trhu se také můžete setkat s takzvanou dvouapůlvrstvou konstrukcí. Jde v principu o dvouvrstvý materiál, u kterého je vnitřní podšívka nahrazena karbonovou vrstvou. Ta chrání vlastní funkční vrstvu. Materiál bez vnitřní podšívky je tenčí a lehčí, ale samozřejmě na úkor mechanické odolnosti. V takových bundách můžete mít navíc často pocit, že do nich teče, protože v chladu a za fyzické aktivity uvidíte zkondenzovanou vlhkost na vnitřní straně. Ani dvouvrstvá či třívrstvá konstrukce není nikdy zevnitř úplně suchá (míněno při fyzické aktivitě), ale volná (popřípadě nalaminovaná) podšívka vlhkost zamaskuje. Pokud je ale pro vás nejdůležitější každý gram, bunda dvouapůlvrstvé konstrukce je správnou volbou.

Dělení podle složení funkční vrstvy

Druhým způsobem, jak rozdělit materiály pro svrchní vrstvu, je podle složení funkční vrstvy. Asi komerčně nejznámější materiál Gore-Tex používá polytetrafluoretylen, čili teflon. Ten má výborné vlastnosti co se týče mechanické, tepelné nebo chemické odolnosti a najdete ho v každé domácnosti – žehličky, pánve, těsnění… Nevýhodou je cena, teflon je drahý.

Největší skupina materiálů pracuje s polyuretanem, namátkou jmenujme Dermizax, Gelanots, BlocVent, Entrant atd. Polyuretan je mnohem levnější a při správném zpracování nabízí velmi dobrý poměr cena/kvalita. Materiál známý jako Sympatex pracuje s polyesterovou funkční vrstvou.

Rozdělení podle funkce

Třetí základní možností rozdělení materiálů; je jejich funkce. V principu existují materiály na bázi porézní membrány, která je na svrchní textil nalaminována (Gore-Tex). Póry v membráně jsou menší než voda v kapalném skupenství a zároveň větší než molekuly vodní páry – tím je dána vysoká nepromokavost a prodyšnost materiálu.

Druhou skupinu (mnohem větší) tvoří materiály s polyuretanovými zátěry či nánosy. Tady je funkce vrstvy dána její tloušťkou. Čím je vrstva polyuretanu silnější, tím je materiál nepromokavější, ale také méně prodyšný. A naopak – pokud má materiál výbornou prodyšnost, většinou snadno proteče. Zátěrované materiály jsou snadnější na výrobu, a proto všeobecně levnější. Ale pozor – stačí nepatrné nedodržení výrobního postupu (čili tloušťky funkční vrstvy) a vlastnosti materiálu se dramaticky změní. I při výběru bundy s polyuretanovou funkční vrstvou se vyplatí připlatit a nekupovat to nejlevnější.

Přestože byly vyvinuty nejrůznější polyuretanové bikomponentní funkční vrstvy, membránový materiál Gore-Tex si dlouhodobě udržuje velmi silné postavení na trhu. A to nejen kvůli reklamě. Dovolím si tvrdit, že je velmi, velmi obtížné najít materiál, který by při stejné úrovni nepromokavosti, jakou má Gore-Tex, disponoval stejnou úrovní prodyšnosti. Opakuji – při stejné úrovni nepromokavosti. A další argument, na který se často zapomíná, je životnost materiálu, potažmo výrobku. Jak dlouho bude sloužit bez změny vlastností? Je jednoznačně prokázáno, že životnost materiálu Gore-Tex je několikanásobně delší, než u konkurenčních materiálů. Pak stojí za úvahu vyšší pořizovací investice s tím, že bunda opravdu vydrží.

Budoucnost?

Podle zpráv z Technické univerzity v Liberci bychom se brzy mohli dočkat materiálů na bázi nanovláken, jimiž bude dána velikost pórů. To by mohlo být velmi zajímavé. Podle posledních informací (německý veletrh ISPO 2012) půjde o materiály, v nichž bude upřednostněna vysoká prodyšnost. Jde o jednoznačné směřování k vyšším tělesným aktivitám, při nichž je prodyšnost důležitější než výška vodního sloupce. Uvidíme, co přinese blízká budoucnost.

Jako zázrakem zůstalo mezi nejrůznějšími kosmickými syntetickými materiály pár přírodních. Jeden z nich, bavlněný Ventile, se dostal i k nám (Tilak). Ventile je vyrobený ze supertenkých bavlněných vláken s velmi hustou vazbou. Na nošení je velmi příjemný a pohodlný. Při styku s vodou ji nasákne do sebe a vlákna nabobtnají. Tím zatáhnou vazbu a dokonce i vpichy po šití. Materiál je 100% přírodní a jeho obrovskou výhodou je, že nešustí. Tím je předurčen pro ty, kteří chtějí být v přírodě neviděni a neslyšeni. Ale je třeba říct celou pravdu: Bunda, která v dešti nasákne vodu, ztvrdne, je těžká a dlouho schne. Přesto je to klasika, která se na trhu drží téměř 70 let.

Vybrat si správnou bundu není jednoduché. Základem je účel použití a od toho se odvíjí i materiál a střih bundy – nejrůznější výztuže, počet kapes atd. Vždy se vyplatí trochu si připlatit a koupit bundu, která je o něco kvalitnější, než zrovna teď potřebujete. Taková bunda by měla sloužit lépe a déle, než nějaká zátěrovaná ze slevy v hypermarketu.

Text: Roman Kamler

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


čtyři × 5 =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups