Autostop – přeprava plná dobrodružství

Je to vůbec nejlevnější, nejromantičtější a nejdobrodružnější dopravní prostředek. Ale jen teoreticky… 2348282871_1b1c20a8c2_z

Při stopování se seznámíte se spoustou velmi zajímavých lidí a často budete pozváni na nocleh do rodin pohostinných řidičů. Navíc se tak dostanete i do míst, kam byste jinak nikdy nezabloudili, protože tam žádný autobus ani vlak nestaví. Kdo četl beatnickou bibli Jacka Kerouaca „Na cestě“ nebo několikadílnou knížku Jiřího Svobody „Autostopem kolem světa“, nedá na stop dopustit.

Stopem projel Asii Roman Vehovský (www.cestouosuduanahody.wz.cz), který říká: „Autostop není jen o šetření peněz. Rozdává a míchá karty osudu. Setkáváš se s různými lidmi, ale nebezpečné to není. K tomu, aby se člověk ocitl v nesprávné chvíli na nesprávném místě, přece nemusí stopovat… Na stopování je nejlepší Jižní Korea – mávneš a jedeš. Složitější bylo Japonsko, ale jakmile jsem už jednou seděl v autě, řidiči mě ochotně zavezli třeba na druhý konec města. V Mongolsku a Laosu je problém, že tam toho moc nejezdí. Na auto jsem čekal třeba i celý den. Nejhorší je Čína, kde se s řidiči absolutně nedomluvíš.

V Mongolsku jsem se postavil na stopa hned za čínskou hranicí. Byl už večer a přede mnou jen prašná cesta do pouště… Auto mě zavezlo jen pár kilometrů k jurtám na obzoru. Přespal jsem tam a ráno stopnul kluka, který v Pekingu kupoval náklaďáky a po zemi je vozil do Ulánbátaru. Jel jsem s ním celé dva dny! Nechápal jsem ale, že nezabloudí. V Mongolsku se totiž jezdí zkratkami pouští, kde nejsou absolutně žádné orientační body. Nejdelší stop jsem ale zažil v Austrálii. Zastavil mi chlápek, a když jsem mu řekl, kam mám namířeno, začal se smát, že prý tam jede taky. Bylo to 1 600 kilometrů daleko!“

Proč stát u silnice?

Lucie a Pavel Novákovi v knize „Dva roky po Asii stopem“ dodávají: „Nazdobené indické a pákistánské náklaďáky, dieselové čínské karavany značky Dong Feng, rychlé thajské pick-upy, malajské osobáčky Proton, těžkopádné a nezničitelné ruské Kamazy, vojenské džípy, luxusní Toyoty a Nissany, rozhrkané žigulíky, traktory, valníky s hnojem, ovocem či slámou, ti všichni mají podíl na naší cestě. Nebýt jich a jejich ochoty přibrat k nákladu ještě dva neznámé lidi s batohy, bylo by naše putování o mnoho jednotvárnější, šedivější a kratší.

Stopujeme moc rádi. Ne kvůli ušetřeným financím, přestože každý ujetý kilometr se naší študácké kapse hodil. Kvůli lidem. Při stopování potkáte spoustu lidí, se kterými byste se jinak neměli šanci setkat. Mají stovky různých jmen, názorů, osudů, zvyků, mluví nejrůznějšími jazyky a vyznávají odlišná náboženství. Každý z nich je jiný a všichni dohromady tvoří pestrou mozaiku světa…“

V Asii je ale třeba rozlišit autostop jako životní filozofii a způsob poznávání světa od autostopu coby pouhého prostředku k šetření peněz. Funguje tu jen ten první. Počínaje Istanbulem jsou totiž autobusy a vlaky tak levné, že finančně stopovat se skoro nevyplatí. A počínaje Pákistánem to přestává být jednoduché. Asijská města jsou velmi rozlehlá a nepřehledná, najít správnou výpadovku vás bude stát spoustu času a řidiči po vás budou často chtít za svezení peníze. Pokud u silnice stojí místní, většinou platí stejnou sumu, jakou stojí autobus. Než jsme to kdysi pochopili, skončilo to několika nepěknými hádkami. Když už chcete v Asii stopovat, předem si proto vyjasněte, zda nebude řidič chtít zaplatit.

Bezpečnostní zásady

Přesto jsou v Asii místa, kde je využití autostopu výhodné. Třeba na horských silnicích, kde je hustota veřejné dopravy nedostatečná (např. pákistánská Karákóram Highway z Islámábádu do sedla Kundžeráb nebo indická silnice 1D z Léhu do Šrínagaru). Použijte malý trik:

Pokud je nablízku policajt či voják, požádejte ho, aby vám auto zastavil on. Řidič si pak už o peníze většinou neřekne. Velmi dobře se nám stopovalo v Thajsku, kde nám často zastavovaly terénní pick-upy a braly nás i s bágly na korbu.

Pokud cestujete autostopem ve smíšené dvojici, vyplatí se všude na světě dodržovat několik bezpečnostních zásad. Stopující dívce řidič spíš zastaví, do auta pak ale vždy nastupuje první muž (aby řidič nemohl s dívkou nečekaně ujet). Muž si sedá mezi řidiče a dívku, aby zabránil fyzickému kontaktu. Pokud si dáte zavazadla do kufru auta, sedí při vystupování muž v kabině, dokud dívka neotevře kufr a nezačne bágly vyndavat. Jinak riskujete, že vás řidič nechá oba vystoupit a pak dupne na plyn a ujede i s vašimi zavazadly.

Kde mávat rukou?

Spoustu tipů pro autostop najdete na komunitní stránce Hitchwiki.org, na kterou přispívají stopaři z celého světa. Kromě chatů jsou tu i tipy na místa, kde stopovat, plus rady, jak se na ně dostat z center měst, a to včetně klikacích map. Specializovaná diskusní fóra o autostopu v různých světových regionech hledejte na Digihitch.com.

Text: Ivan Brezina

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


osm − 8 =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups