Planina džbánů

Jedno z nejzáhadnějších a nejmystičtějších míst jihovýchodní Asie najdete ve středním Laosu. Tohle místo snese srovnání s britským Stonehenge, menhiry ve francouzském Karnaku, sochami z Velikonočního ostrova a dalšími památkami na dávné megalitické kultury. t_1out-1

Už jen kvůli atmosféře – když totiž v ranním oparu vystoupíte z auta, poklesne vám spodní čelist. Na křovinaté louce před vámi jako kdyby nějaký obr rozházel čajový servis. Všude kolem se povalují obrovité kamenné nádoby. Nejmenší měří metr, ale největší jsou až čtyřikrát větší. Kdo je tu vytesal? A proč právě tady, na cestě odnikud nikam, v provincii Xieng Khouang u laoského města Phonsavan? Kamenné nádoby najdete v okolních kopcích asi na dvaceti místech. Někde jich je jen několik, jinde se jich povalují celé stovky. Prý mívaly i pokličky, které se ale během staletí poztrácely. I nejmenší nádoby váží několik tun. Nabízí se klasická otázka všech megalitických kultur: jak mohli dávní stavitelé s tak těžkými kusy kamene vůbec manipulovat?
Archeologické výzkumy, které začaly kolem roku 1930, přerušila v 60. letech „tajná válka“. Americké bombardéry podnikaly nálety na základny laoských a čínských komunistů, ukryté v horách. Okolí města Phonsavan patřilo k nejvíc bombardovaným místům na světě a dodnes tu spatříte desítky kráterů. Několik výbuchů poškodilo i džbány. Celá náhorní plošina je od té doby posetá nevybuchlou municí. Okolí sedmi nejkrásnějších lokalit bylo ale pečlivě odminováno, a pokud tu nesejdete ze značené cesty, nic vám nehrozí.
Laos

 

Nikdo neví, jak jsou džbány staré. Podle nejčastěji přijímané hypotézy by měly pocházet z období mezi rokem 500 před Kristem a 500 po Kristu. Přesná datace je ale nemožná, protože v okolí se našlo jen minimum organických zbytků. Nikdo netuší, kdo džbány postavil a kam zmizel. Zkazky o národu obrů nelze brát vážně, ale faktem je, že džbány nelze přiřadit k žádné známé asijské kultuře. V podhůří Tibetu jednotlivé kmeny v průběhu staletí různě migrovaly, takže není divu, že dnešní obyvatelé středního Laosu se ke džbánům nehlásí. Původní stavitelé zřejmě někam odešli.
Především ale nikdo neví, k jakému účelu džbány sloužily. Byly to schránky na rýži? To by bylo dost nepohodlné, protože by se z nich špatně dostávala ven. Šlo o zásobárny dešťové vody pro karavany, které tudy před staletími putovaly po jedné z hlavních obchodních stezek z jižní Číny do dnešního Thajska a Malajsie? Nebo snad máme před sebou obrovité nádoby na alkohol, jak praví místní legenda? Džbány podle ní kdysi nechal zbudovat hrdina jménem Khun Cheung, který porazil krutého vládce Chao Angku, terorizujícího vesničany. Na oslavě vítězství spravedlnosti, připomínajícího film Sedm statečných, mělo téct proudem rýžové víno. Vesničané proto Khun Cheungovi z vděčnosti vytesali stovky nádob na jeho kvašení.
Laos

 

Podle nejčastěji přijímané teorie jde o pohřební sarkofágy. Ani tady se ale odborníci neshodnou. Francouzská archeoložka Madeleine Colani našla v některých nádobách skleněné korálky poznamenané žárem, sežehnuté zbytky zubů a kousky kostí. Domnívá se, že jedna z nedalekých jeskyní sloužila jako centrální krematorium pro celou oblast. V jejím stropu totiž někdo vytesal průduch, který mohl sloužit jako komín. Popel byl pak prý ukládán do džbánů.
O tomhle všem můžete při procházení mezi „džbány“ přemýšlet. Nebo se prostě jen zastavte a vnímejte energii tohoto podivného místa. Osobně ale nejvíc doporučuji noc pod širákem přímo mezidžbány. Vzhledem k lehce strašidelným „kulisám“ je to zážitek, na který se nezapomíná.
Text a foto: Ivan Brezina
Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


9 × = dvacet sedm

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups