Mystická krajina homolovitých skal, malebných lesních zákoutí, jeskyní a vodopádů není produktem fantazie tradičních východních malířů, ale opravdu existuje. Najdete ji na řadě míst jihovýchodní Asie.

Bizarním útvarům čnícím ze subtropické džungle se říká mogotový nebo také kuželovitý kras. Příroda ho vymodelovala z korálových usazenin prvohorního moře, které se tu rozkládalo před 130 miliony let. Někdy před 75 miliony let byly usazeniny při pohybech zemských desek vytlačeny nad hladinu. Tak se zrodilo rozlehlé vápencové prapohoří Tenasserim, které se od jižního Thajska rozpínalo daleko na severovýchod do podhůří Tibetu. Dnes už z něj ale mnoho nezbývá. Jeho méně odolné usazeniny totiž v průběhu milionů let odplavily monzunové deště a na místě zůstaly jen lokální výstupky pevnějších hornin – dnešní mogoty.

Paví chvost a Pijící slon

Za bizarně rozeklanými skálami se můžete vydat třeba do okolí městečka Jangšuo v jihočínské provincii Kuang-si. Zdejší domorodci je opatřili rádoby poetickými jmény: Paví chvost, Pijící slon, Dva milenci nebo třeba Skála lotosového květu. Nejromantičtějším způsobem průzkumu čínského mogotového krasu je plavba po řece Li. Do několik hodin vzdáleného města Kuej-linu se po ní z Jangšua každé ráno vydávají desítky vyhlídkových lodí. Z paluby můžete s dalekohledem v ruce hádat, jak a proč se který skalní útvar jmenuje. Nahlédnete i do domácností čínských rybářů, žijících přímo na řece v obytných hausbótech a chovajících ochočené kormorány, které používají k lovu ryb.

Počínaje 11. stoletím se zdejší krajina stala vyhledávanou inspirací taoistické malířské školy, snažící se vyjádřit fi lozofickou jednotu člověka a přírodních sil. Meditativní obrazy pak proslavily okolí městečka Jangšuo po celém světě.

Outdoorový ráj

Další velké „hnízdo“ mogotů můžete navštívit kolem městečka Vang Vieng v jižním Laosu. Úžasné dech beroucí scenérie jsou jednou z příčin, proč tu postupem času vznikl hotový outdoorový ráj. S vypůjčenou jeskyňářskou výbavou tu budete prolézat rozsáhlé podzemní krasové systémy, dělat projížďky na horských kolech, sjíždět divokou vodu na kajacích nebo nafouknutých
pneumatikách, podnikat horolezecké výstupy, koupat se ve vodopádech… Vang Vieng je zkrátka „povinnou“ asijskou zastávkou všech milovníků venkovních sportů.

A konečně třetí světově proslulou lokalitou mogotů je okolí přístavu Krabi v jižním Thajsku. Na vzniku kuželového krasu se tu kromě monzunových dešťů podepsaly i mořské vlny, které kraj zatopily na konci poslední doby ledové asi před dvaceti tisíci lety. Nemají moc velkou sílu, ale zato spoustu času. Neustálými útoky na měkké skály vytvářejí příbojové zářezy, tunely a jeskyně.

Jeden metr vápence moře ukousne asi za pět tisíc let. V průběhu věků vlny vyhlodaly uzavřené zátoky, nabízející snad až kýčovitě krásné scenérie. Všude kolem ční z moře rozsáhlé stěny rozbrázděné puklinami, voštinami a obrovskými krápníky. Celek doplňují osamocené skalní věže, takže to vzdáleně
vypadá jako ve východočeských pískovcových skalních městech. Okolí Krabi je ne nadarmo jedním z nejvyhledávanějších lezeckých rájů v Asii (před časem jsme o něm v Outdooru psali v článku Zima na rozpálené skále).

Text a foto: Ivan Brezina