Málokde (nebo spíš nikde) nezažijete takové koupání, jako na ostrově zavěšeném na polárním kruhu. Jsou lidé, kteří sem právě kvůli koupání jezdí. Nemyslíme v moři, protože to tu není nijak zvlášť teplé. Tím víc si člověk užije vody z podzemí, která je na Islandu naopak teplá, horká až vařící.

Při pomyšlení na termální bazénky, jezírka a říčky na Islandu okamžitě člověku naskočí proslulá Modrá laguna (www.bluelagoon.com ). Tento článek je ale vlastně soupisem důvodů, proč se jí vyhnout. Pokud toužíte vyhazovat peníze za něco, co máte jinde zadarmo, prosím. Když se chcete prát o místo s turisty, kteří nemohou vynechat místo, kde se koupe každý, jak je libo. Ale nechtějte, abych se tam koupal taky. Žijeme přece sakra ve svobodné zemi, ne?

1. Hveravellir na Kjölluru

Na nejschůdnější vnitrozemské stezce napříč Islandem, starodávné Kjöllurské cestě, se kousek od jejího nejvyššího bodu v totální pustině nachází malinká oáza se zelenou trávou a malým kempem. Ke kempu patří bazének, do něhož přitéká ledová a vařící voda. Jen na návštěvníkovi je, jaký mix si vybere. Přímo z bazénku se můžete kochat výhledy na okolní ledovce, takže je tu krásně za jakéhokoliv počasí. Jižně od bazénku si pak vyšlápnete po naučné stezce, která propojuje úžasnou přírodu s islandskou historií. Až sem zavítáte, upozorněte svou případnou dámskou společnost, že stříbrné šperky mohou po koupeli zčernat. Síra je síra a chemie je chemie…

2. Zátoka Reykjarfjörður

Moje srdeční záležitost. Pokud je Hornstrandir (nejvystrčenější výspa vystrčených Západních fjordů) to nejlepší, co na Islandu můžete vidět, tohle je perla. Neleží sice už přímo na Hornstrandiru (je ale o jedno sedlo a jeden brod východně od hranice poloostrova), ale tak nějak k němu patří. Abyste se sem dostali, musíte nejdřív letět, pak jet lodí a pak šlapat pěkně pěšky. A i když si seženete odvoz přímo na místo, musí to být loďka – nevede sem totiž žádná pozemská cesta. Tomu odpovídá i počet návštěvníků. Větší bazén má vodu 35 °C, menší o deset teplejší. Kolem úžasný záliv, miliony ptáků a nad hlavou ledovec Drangajökull. Na zakončení pochodu přes Hornstrandir není nic lepšího. Prostě takový malý ráj na zemi, o němž mnoho lidí neví.

3. Jeskyně Grjótagjá

Jsou věci, o kterých se člověku těžko mluví, a jednou z nich je jeskyňka Grjótagjá poblíž jezera Mývatn. Po bezpočtu návštěv mi tohle místo přirostlo k srdci. Představte si jeskyňku, ve které se přes balvany dostanete k pohádkové tůňce s průzračnou vodou. Nic velkého, ale zato dost horké. Tak horké, že mnozí utečou, aniž by do ní vlezli. Voda smrdí po síře a jak taky jinak, když venku to na všech stranách kouří, syčí a prská? Ale když si sem zajedete pozdě večer nebo naopak ráno (kdy tu budete sami nebo jen s pár místními), Grjótagjá se vám zakousne do srdce. Které pak zapláče, když zjistí, že v roce 2012 sem islandští soudruzi budovali asfaltovou cestičku…

4. Laugar v Duhových horách

Trochu komerce, kde můžete zažít hlavu na hlavě, ale i tak to má hodně do sebe. A když sem jedete před sezonou, tedy koncem června, jste tu sami. Přímo v kempu Laugar, kam přijedou prakticky všichni návštěvníci Duhových hor Landmannalaugar, se přes zelené louky postříkané bílými suchopýry vinou potůčky vytékající z lávového pole, které se zvedá přímo nad kempem. Jeden z těch potůčků je horký. Z potůčků se v jednom místě stává jezírko, kde si můžete sami vybrat, v jak teplé části se budete rochnit. Dají se tu strávit hodiny a hodiny – je experimentálně ověřeno, že nikde jinde neubíhá čas tak rychle. Ranní koupel doporučuju spojit s výklusem do okolních kopečků.

5. Oblast Hengill

Pokud se za vřelou lázní nechcete trmácet daleko od Reykjavíku, nabízí se pár desítek kilometrů východně po silnici č. 1 u městečka Hveragerdi. Severně od něj je na konci silnice parkoviště, od něhož se vydáte proti proudu říčky Reykjadalsá. Čím víc se údolím Reykjadalir blížíte k vrcholu kopce Hengill, tím je říčka užší – ale taky teplejší. Asi tři kilometry pochodu od parkoviště je vyloženě horká, pak už i vařící. Vyberte si místo podle vlastního gusta, postavte stan a pošlete trochu soucitu těm chudákům, kteří se za hříšné peníze mačkají v Modré laguně. Večery a noci u kouřící řeky jsou neskutečné, ať je počasí jakékoli.