Avalanche Peak aneb utečte drzým papouškům

Jižní Alpy (Southern Alps) tvoří gigantický, 450 km dlouhý horský val, vyplňující značnou část rozlohy novozélandského Jižního ostrova. 23 štítů tu přesahuje hranici tří tisíc metrů. Kam se vypravit jen tak „na pohodu"? 1639_avalanche-hlavni

Z pohledu horského turisty v Jižních Alpách moc normálně přístupných horských cílů nenajdete. Slavné treky se vrcholům zcela vyhýbají a nalézt nějaký alespoň jakž takž schůdný kopec není snadné. Platí to hlavně pro centrální a jižní část pohoří. Nekorunovaným králem turistických štítů je výškově nijak ohromující, ale naprosto famózní Lavinový štít (Avalanche Peak). Při pohledu do mapy zjistíte, že maximální výška okolních hor dosahuje kolem 2 400 m (Mount Murchison). Působí ale monumentálně a i pár nevelkých ledovců dodává zdání mnohem vyšších hor.

Výchozím bodem treku na Avalanche Peak je silniční sedlo Arthur’s Pass, které dalo jméno i celému národnímu parku. Kromě železniční stanice v sedle najdete i dobře vybavené infocentrum. Zeptejte se tu na přesnou předpověď počasí, které se tu velmi rychle mění.

Výstup…

Na samotný vrchol Avalanche Peak vedou dvě cesty, jejich spojením dostane túra zcela nový rozměr. Vznikne tak totiž nádherný vysokohorský přechod. Pro výstup se většinou užívá trasa zvaná Avalanche Peak Track. Nalezení správného nástupu je snadné, vše je dobře označené. Nejdřív se velmi prudce proderete lesem přes skalnaté prahy a minete poněkud ukrytý vodopád. Zhruba po hodině výstupu konečně opustíte lesní přítmí a čekají vás první výhledy. Stezka se dostává na východní okraj svahu, tedy do míst, kudy v zimě padá nejvíc lavin (odtud i název hory). Budete strmě stoupat po okraji srázu a vylezete na široký hřeben.

Jakmile dosáhnete mělkého zahloubení v travnatém svahu, objeví se poprvé před vámi cíl – kamenitá pyramida Avalanche Peak. Pak opustíte hřeben a sejdete do kotle pod východním svahem hory. Následuje opět strmější výstup na rameno štítu a dostáváte se k nejkrásnějšímu a objektivně i nejnebezpečnějšímu místu výstupu. Tím je úzký, mnoha skalními útesy rozeklaný hřeben, který vás dovede až na samotnou špičku Lavinového štítu. Přechod tohoto asi 300 m dlouhého úseku přináší kromě lehkého vzrušení i první výhledy do impozantního kotle, ověnčeného mnoha atraktivními vrcholy hřebene Jellicoe Ridge. Titul nejkrásnějšího štítu tu suverénně získává nádherný Mount Rolleston (2 275 m), ověnčený bělostným ledovcem Crow a strmými skalními stěnami.

Avalanche Peak je poměrně frekventovaným turistickým cílem, takže se při příznivém počasí připravte na malou „tlačenici“ na ještě menší vrcholové špičce.

Bonus: drzý papoušek

Kultovním ptákem celého masivu Mount Avalanche je nesmírně drzý, ale nádherný papoušek, který je vedle populárního ptáka kivi symbolem Nového Zélandu. Velký temně zelený pták s ostrým zahnutým zobákem je proslulý svou nebojácností a troufalou vynalézavostí, jak se dostat k nějakému pamlsku. Oficiálně se jmenuje Nestor kea (Nestor notabilis). Až do roku 1986 byl střílen místnímu farmáři, kterým údajně napadal ovce. Dnes je přísně chráněn a narazit na větší hejna proto není žádnou zvláštností. Jeho zvláště vyhledávanou lahůdkou je gumové obložení skel na autech.

… a sestup

Sestupová trasa vede nejdřív po stejně ostrém hřebeni jako ta výstupová. Jakmile se ale dostanete k masivním skalním blokům, které jakoby uzavíraly hřeben, nenechejte se zmást pěšinou vedoucí doprava. Přejděte skály, kde navazuje pohodový chodníček vedoucí v táhlém, víceméně travnatém hřebenu. Jde o tzv. Scotts Track, tedy klasickou sestupovou trasu. Poskytuje stále krásnější výhledy jak na ledovce pod skalnatou pevností Mount Rolleston, tak i na nádherné údolí Otira Valley. V závěru sestupu se ale hlavně otevírá výhled na zelenou jizvu v protějším svahu, kde padá pěnivá voda skvostného vodopádu Devils Punchbowl (kam se jinak dostanete i příjemnou polodenní vycházkou z Arthur’s Pass).

Pak už sejdete k hlavní silnici nedaleko kaváren. Jako tečku za náročným celodenním přechodem (celkem 7 až 8 hodin) si tu můžete dát třeba chlazené pivko.

OUTDOOR Praktické informace

Mapy a průvodce: V infocentru je k mání několik map, ale pro výstup jsou zbytečnou investicí. Stačí brožurka „Arthur’s Pass NP“, kde je výseč mapky i se všemi turistickými možnostmi v okolí (zdarma na Doc.govt.nz). Na českém trhu je několik průvodců po Novém Zélandu, třeba Rough Guides nebo Lonely Planet.


Ubytování:
Přímo v sedle Arthur’s Pass je pár předražených hotelů. Skvělé místo pro táboření najdete u hlavní silnice asi 7 km směrem na Christchurch (Greyneys Campsite, zdarma, voda kousek ve svahu po cestě). Tábořiště DOC je přímo na sedle v blízkosti nádraží (6 NZD).


Doprava:
V sedle Arthur’s Pass je železniční zastávka trati TranzAlpine na trase Christchurch – Greymouth. Staví tu i autobusy společností Atomic Shuttles a West Coast Shuttle.

TIP: Všechny mapy Nového Zélandu až do měřítka 1:50 000 najdete na skvělém webu Topomap.co.nz.

Text a foto: Ivo Petr

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ sedm = 8

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>